Tomáš Verner-rozhovor

26. března 2008 v 16:58 |  *Tomáš Verner*

Tomáš Verner - Na cestě do Turína

Tomáš Verner, 20, krasobruslař z České republiky, se na seniorské scéně objevil už ve svých 15 letech. Jeho doposud nejlepším výsledkem je 10. místo z evropského šampionátu roku 2004. Návrat po loňské sezóně, kterou kvůli zranění skoro celou promeškal, se mu skutečně vydařil. Novou sezónu zahájil úspěšně - dvakrát bronzovou medailí, nejprve na Memoriálu Ondřeje Nepaly a o týden později na Nebelhorn Trophy, a zlatou medailí na Memoriálu Karl Schaefer. Publikum bylo oslněno jeho programy. A výhrou na Memoriálu Karl Schaefer rovněž zajistil České republice místo na ZOH v Turíně, Itálie.

Jak jsi se dostal ke krasobruslení?
Bylo mi asi 6 a líbila se mi jedna holka, která bruslila, a tak jsem to chtěl zkusit taky. Ale ona po 2 nebo 3 letech přestala a já stále bruslím, takže jsem se do bruslení vlastně taky zamiloval.
Jaký byl tvůj první závod? Vzpomínáš si na něj?
(úsměv) Ano, stále ho mám na kazetě, a když se cítím špatně nebo mám špatnou náladu, tak si to pustím a hned se cítím lépe. Bruslil jsem na hudbu z Cirkusu Humberto. Poprvé jsem závodil po dvou letech trénování na nějakém menším závodě v ČR, skončil jsem poslední nebo nějak tak. V prvních letech své kariéry jsem většinou končíval blízko posledního místa.
Co byl pro tebe zatím nejdůležitější moment v kariéře?
Když jsem si musel vybrat mezi bruslením a fotbalem. Nejdříve jsem se věnoval třem sportům-atletice, fotbalu a krasobruslení, ale pak už toho na mě bylo hodně. Nejdříve jsem přestal s atletikou a pak jsem si musel vybrat mezi fotbalem a krasobruslením a rozhodl jsem se pro bruslení.
Jsi rád, že jsi se tak rozhodnul?
Jasně! Fotbalem jsem si mohl vydělat více peněz, ale peníze nejsou tak důležité, není to ta hlavní věc.
Tak komu fandíš ve fotbale?
Mým oblíbeným hráčem je Pavel Nedvěd a mám rád jeho klub Juventus Turín a také fandím Chelsea.
Co je tvým koníčkem?
Kvůli bruslení nemám moc času na koníčky. Občas si zahraju fotbal nebo basket a teď jsem dostal nové kolo, takže se snažím jezdit.
Co je tvou motivací?
To je tajemství! Kdybych to řekl, tak je každý tak motivovaný jako já.

Co si myslíš o novém hodnocení v krasu?
Myslí, že první známka, technická známka je dobrá, velmi dobrá. Dostáváš body za všechny elementy-piruety, kroky, skoky atd. Ale druhá známka za programové komponenty je stále velmi subjektivní. Např. jeden rozhodčí mi dal 4 a druhý 7! To je obrovský rozdíl! Jak je tohle možné? A když jsi z dobré země nebo v poslední skupině vždycky dostaneš za komponenty vyšší známky.
Celkově si myslím, že první známka je 3x lepší než ve starém systému a že druhá známka je 2x horší než dříve. Ale nechtěl bych se vracet ke starému systému.
Jak vypadá tvůj typický den?
Vstávám v 7, občas se nasnídám, jindy ne. Někdy jsem líný a vstávám až o půl hodiny později a pak už nemám čas se nasnídat.
Okolo 7:30 odcházím do školy a zůstávám tam do 14:00, nebo 15:00. po škole okolo 15:00 začíná můj první trénink na ledě, ten trvá hodinu a půl. Pak mám krátkou přestávku a hodinu baletu.
Pak mám další kratší přestávku a od 20:00 mi začíná poslední trénink na ledě, který trvá hodinu a půl.
Ve 21:30 končím a odcházím do svého pokoje. Asď půl hodiny se koukám na televizi, odpočívám a čistím si hlavu.
Ve 22:00 si vezmu učebnice a koukám do nich. Kolem 23:00 si dám něco malého k večeři. Potom si dělám úkoly a jdu spát.
Spíš taky někdy?
Ne moc. Dřív jsem byl zvyklý spát 6 hodin každou noc. Občas jsem musel vstávat kolem šesté a dodělávat si úkoly, které jsem nestihl předešlou noc dokončit.
Jak dlouho žiješ a trénuješ v Praze?
Když mi bylo 11, tak jsem sem jezdil občas trénovat. Definitivně jsem se sem přestěhoval se svým starším bratrem, když mi bylo 14. Bylo to pro mě opravdu těžké, musel jsem také změnit školu. Byl to jeden z nejtěžších okamžiků mého života.
Kolik tě krasobruslení stojí a kde na něj sháníš peníze?
Kolik? Hodně! Myslím si, že "normální" lidé si ani neumí představit, kolik bruslení stojí. Např. v USA se mu mohou věnovat jen děti právníků, doktorů atd.
Moji rodiče opravdu velmi tvrdě pracují, abych se mohl věnovat svému sportu. Můj táta je lékař a často pracuje od osmi ráno do osmi večer a spousty peněz se z toho nastrká do mého bruslení.
S kým se přátelíš v rámci svého sportu?
Hmm… Mám ve světě bruslařů spoustu přátel. Krasobruslařský svět je jako jedna velká rodina- některé lidi máš rád více, jiné nemusíš vůbec.
Je moc hezké mít někoho z vlastního týmu při soutěži s sebou. Dvakrát jsem se kvalifikoval na finále juniorské grand prix a byl jsem zde jediný, kdo neměl kolem sebe kolegy z národního týmu. Na banketu bylo několik stolů: jeden pro Rusko, další pro USA, pak pro Kanadu atd. a jen jediná židle pro Českou republiku! Ale pak mě "adoptovaly" týmy USA a na přes rok jsem seděl s týmem Kanady
Ale stále je o hodně lepší mít na akci lidi z tvého vlastního týmu, můžete se spolu podporovat a vzájemně si fandit.
Máš rád hudbu? Hraješ na nějaký nástroj?
(smích) Ne, nehraju na žádný nástroj. Moje sestra dostala k narozeninám piáno, zkoušel jsem hrát, ale bylo to příšerné! Mé sestře je 7 let a hraje docela dobře. Můj táta dokonce hraje asi na 12 nástrojů. Talent jsem po něm určitě nezdědil.
Chtěl bys mít raději 4 tituly z MS, nebo jedno olympijské zlato?
Hmm… těžké rozhodování. 4 tituly z MS znamenají, že tě nikdo po 4 roky neporazil, ale olympijský titul je zase něco speciálního. Ale rozhodl bych se pro 4 tituly z MS.
Nebo možná obojí?
(smích) Jo, to by bylo skvělý! Jako Irina Rodnina, znáte ji? Nikdo ji neporazil po dobu 10 let. I když vyměnila partnery, tak nikdy nebyla druhá. Úžasné!
Čeho bys rád dosáhl ve své kariéře?
Jednou bych chtěl být mezi nejlepšími bruslaři. Rád bych věděl, jaký je to pocit být mezi nejlepšími.
Jak bys chtěl, aby si tě lidé pamatovali, až přestaneš bruslit?
Jen doufám, že si mě lidé pamatovat budou. Ne jako normálního bruslaře, ale bruslaře s originálními programy. Někoho, kdo dal tomuto sportu více. Myslím, že mám toho neklepšího choreografa (R. Sinicyn) pro tvorbu neopakovatelných programů, je velmi dobrý. Můj choreograf a já opravdu velmi těžce pracujeme, abychom vytvořili něco zvláštního a potěšili publikum. Ne něco jako každý bruslař, ale něco jiného jako např. můj letošní KP. Je to opravdové blues, originální.
Jak tě ovlivňuje publikum, když bruslíš?
Je skvělé, když máš v publiku lidi, kteří ti fandí. Nebruslím jen pro sebe, ale také pro publikum. A když tě diváci podporují, tak to znamená hodně. Např. se cítíš špatně, nemáš náladu, nebo jsi unavené ke konci programu, ale diváci tě nenechají padnout.
Jak by ses popsal?
Nevím, opravdu nedokážu odpovědět. Měli byste se zeptat mých přátel.
Co na sobě nemáš rád?
(smích) Chceš jednu věc nebo víc?!
Nevím, jen něco pověz…
Dobře, jsem línej a rád bych to změnil. Např. v sobotu jsem jediný den doma a jediná věc, kterou dělám je, že sedím a koukám okolo. Rád bych pomohl svým rodičům, protože pro mě tak moc dělají, možná bych mohl pomoci s nějakým úklidem, ale většinou se mi to nakonec nepovede.
A druhou věcí, kterou na sobě nemám rád, je velká obliba v čokoládě. Dřív jsem měl raději hořkou čokoládu, ale teď mi začíná víc chutnat mléčná, ale nemusím bílou.
Znáš čokoládové droby na chleba z Holandska?
Jo, jasně! Byl jsem v Haagu a tam měli spoustu krabiček s těmihle kousky čokolády. Jsou vynikající, ale bohužel je u nás nemáme.
Co byl zatím pro tebe nejstrašnější moment ve tvé kariéře?
Nevím, možná minulý rok, kdy jsem se zranil a nemohl jsem téměř celou sezónu závodit.
Hloupí doktoři, měli odhalit dříve, že je to zlomené…
Ne, fakt ne, moc nerad bych shazoval vinu na doktory, protože to byli právě oni, kdo mi nakonec pomohl. Byl jsem taky hloupý, že jsem pokračoval s tou hroznou bolestí.
Jo, sportovci tohle často dělají…
Jo.. Jednou jsem měl dokonce problémy se svou nohou, moc to bolelo, tak jsem šel k doktorovi a on mi řekl: "Možná bys měl přestat s bruslením." Byl jsem v šoku a rychle jsem odešel. Nebyl to sportovní lékař, ale "normální" doktor. Teď už mě noha vůbec netrápí.
Jaké stránky navštěvuješ na netu?
Já si jen prohlížím své maily a občas se podívám na svou stránku, to je všechno. K internetu se tak často nedostanu, protože ho nemám v Praze, jen doma.
Máš nějakou zprávu pro své fanoušky?
Chtěl bych všem poděkovat, že tu jsou pro mě. Jsem rád za všechny své fanoušky a doufám, že si budou užívat mé letošní programy. Je skvělé vědět, že tu jsou lidé, kteří stojí za tebou a jsou s tebou, když bruslíš. Nebruslím jen pro sebe, je skvělé, když za tebou po závodě přijdou fanoušci a usmívají se a řeknou, že si užili tvůj program. Např. zprávy, které jsem dostal před závodem ve Vídni, byly pro mě opravdu důležité. Přečíst si, že lidé jsou 100% za tebou, i když něco pokazíš, je krásný!

Jako na MSJ 2004, kde jsi pořád padal a lidem se stále líbilo tvé vystoupení…
Opravdu? MSJ je krásný závod. Jsi tam 2 týdny, máš kolem sebe spoustu kamarádů. Ale bohužel jsem nebruslil tak dobře, jak jsem chtěl. Jsem překvapený, že lidé mluvili o mně a mých programech
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

máš blog???

ano!
ne!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.